Vaginální mapování: návrat k sobě

1. Co je to vaginální mapování?

Vaginální mapování je metoda, která slouží především k uvolnění pánevního dna, zcitlivění v oblasti intimní a současně k prohloubení cítění celého těla. Je to tedy nástroj, díky kterému my ženy můžeme prožívat samy sebe nejenom na úrovni sexuality, ale vůbec cítit celé svoje tělo, svoji duši, svoje životní potřeby, cítit, co chceme, co nechceme. Je to úžasný nástroj, který nás takzvaně vrací do těla. To je podle mě velmi výstižný výraz, protože díky vaginálnímu mapování se ukotvujeme v sobě sama. Často nás ženy vyhledávají proto, že chtějí dosáhnout určitého zlepšení v prožitku intimním, v oblasti sexuality, ale ve výsledku je přesah vaginálního mapování mnohem širší.

2. Jaký je cíl vaginálního mapování?

Těch cílů může být mnoho. Ale tím nejdůležitějším je, že skrze mapování začínáme lépe vnímat svoje tělo, lépe vnímáme sebe sama, lépe vnímáme i prožitky v intimní oblasti, lépe vnímáme svoje přání i svoje hranice, co chceme, co nechceme. V podstatě každá žena, která využije metodu vaginálního mapování, přijde na to, že kapacita potěšení v těle je mnohonásobně vyšší, než si vůbec myslela, že je možné. Takže i ženy, které už vedou radostný, veselý, uspokojivý sexuální život, jsou často mile překvapeny, jak mnohonásobně silnější mohou jejich prožitky být. Mapování zároveň pomáhá i odplavit a odnést vše, co té radosti a potěšení brání. Příčinou může být řada životních zkušeností, třeba i sexuální zneužívání či jiná forma bolesti nebo náročný porod. Tyto prožitky někdy jakoby zkalí naše prožívání a způsobí, že se trošku zavřeme. Mapování pomáhá uvolnit a odplavit i to, co nás zavírá, a díky čemu neprožíváme tolik potěšení, kolik bychom mohly. A pomůže v relativně krátkém čase – mluvím o dnech, týdnech, maximálně měsících v případě nějakého opravdu hlubokého traumatu.

mapovani2

3. Proč jste se rozhodla pro tuto metodu, co vás k tomu vedlo a kde jste se to naučila?

Vaginální mapování využíváme v Čechách pod tímto názvem od roku 2013 a je to jedna z metod, kterých využívá profese Sexological Bodywork neboli sexuologická práce s tělem. To je celá škála technik, které pomáhají lidem, mužům, ženám, párům, aby více cítili, aby si více užívali, aby měli z intimního života skutečné potěšení a výživu. A vaginální mapování je jedním z nástrojů, který právě v rámci Sexological Bodywork využíváme.

Spolu s Richardem Vojíkem nabízíme v této oblasti semináře, děláme i víkendové kurzy, dále organizujeme i takový velmi intenzivní, hluboký vzdělávací kurz pro profesionály, ten trvá od 10 dnů po několik měsíců. Musím říct, že vaginální mapování si za tu dobu, co jej v Čechách učíme a předáváme, získalo velkou oblibu. Aktuálně spolupracujeme i s některými gynekology, psychoterapeuty a mnoha dalšími odborníky, kteří si všimli, že vaginální mapování pomáhá nejenom zvyšovat požitek a potěšení v těle, ale dokáže i léčit a uzdravovat potíže, které se sexualitou zdánlivě nesouvisí.

Mapování také úžasně pomáhá upravit menstruační cyklus, pokud zde zažíváme nějakou disharmonii. Díky mapování mnoho žen najednou přestává cítit bolest, která je třeba při menstruaci doprovázela 10, 20 let jejich života. A vzpomínám na jednu klientku, která ve 34 letech přestala z neznámých důvodů menstruovat, a snažila se znovu svůj cyklus obnovit. Zkoušela alternativní medicínu, bylinky, hormonální léčbu, a nic nepomáhalo. Při druhém mapování se jí opět spustila menstruační krev. Takže je to metoda, která má ohromný vliv na naše tělo i na naši duši a velmi přirozeným a mocným způsobem nám navrací zdraví a harmonii.

4. Je o metodu vaginálního mapování velký zájem?

Musím říct, že velký a stále narůstající. Navzdory tomu, že je to tak intimní oblast a my ženy jsme většinou velmi opatrné, než někoho ke svojí vagíně pustíme a než dovolíme, aby se nám tam něco začalo dít. Ale přestože jsme zvyklé si své intimní soukromí přirozeně chránit, vaginální mapování vyhledává mnoho a mnoho žen. Vysvětluji si to jedině tím, že jim jejich ženská intuice napovídá, že tam je něco zajímavého a že skrze to mohou do života mnoho získat. Protože spolu s mapováním a uvolněním pánevního dna se opravdu dějí mocné změny na všech životních rovinách, nejenom v oblasti sexuality. A přicházejí za námi ženy, které ví a cítí, že by mohly v oblasti intimity prožívat víc. Přicházejí také ženy, které určitým způsobem na sexualitu zanevřely a z nějakého důvodu se jí vyhýbají, ale cítí, že to není úplně přirozené a že by chtěly něco změnit. A přicházejí ženy, které chtějí uzdravit svoje tělo a svoje vztahy, které chtějí posunout vztah k sobě sama, lépe se vnímat, lépe si naslouchat a dělat ve svém životě lepší rozhodnutí.

5. Měla by se podle vás žena o vagínu nějak starat?

Řekla bych, že jako ženy bychom určitě měly své vagíně naslouchat mnohem víc, než jsme zvyklé. A můžete si ji představit jako takovou moudrou bytost, která k nám téměř neustále promlouvá, ale my jí velmi často nenasloucháme. Mnohé ženy, když si projdou zpátky svůj život a podívají se i na intimní zážitky, říkají: „Hmm, já jsem ji velmi často neposlouchala. Já jsem se vůbec nezajímala o to, co chce, jak se cítí, co mi říká.“ To se pak projeví tak, že třeba máme sex s někým, s kým ani nechceme, nebo takovým způsobem, který se nám ani tak nelíbí, ale říkáme si, to bude dobrý, to bude dobrý, já to vydržím, to bude dobrý. A to je také jeden z důvodů, proč naše vagína postupně ztrácí svoji citlivost a proč k nám přestává promlouvat nebo se její hlas ztiší. Já radím, abyste jí naslouchaly a abyste ji využily jako takovou studnici moudrosti.

V naší kultuře na to nejsme tak úplně zvyklí, ale existuje mnoho a mnoho jiných, velmi moudrých kultur, které uctívají jóni, které uctívají ženské přirození a které se klaní pomyslně i doslovně před tou silou, kterou naše ženské intimní ústrojí skýtá. Třeba v indiánské tradici Quodoushka, věří, že děloha je mikrokosmos v makrokosmu. V mnoha indických chrámech najdete sochy velikých vagín a Indové je polévají mlékem a zdobí je květy. O tom se zmiňuji proto, abyste si dokázali víc uvědomit význam našeho těla a tu moudrost, kterou v sobě máme. Když začneme kultivovat vztah ke svému tělu a ke své intimitě, ke své vagíně, začne se významně měnit celý náš život. V této souvislosti jsem si vzpomněla na zkušenost jedné z absolventek výcviku sexuologické práce s tělem, která popisovala, že když začala vnímat víc potěšení ve své vagíně, že začalo stoupat i její sebevědomí, že si najednou přirozeným způsobem začala uvědomovat sebe sama a víc si sebe sama vážit. A já bych k tomu chtěla dodat, že sexualita je velmi silná stránka našeho života, a pokud se ji naučíme prožívat s radostí a zdravě, ovlivní to velmi pozitivně všechny aspekty našeho života.

04

6. Může si vaginální mapování dělat žena i sama sobě?

Tuto otázku dostávám poměrně často, a moje odpověď je ano, ale… Technicky to možné je a je to lepší než nic, protože mapováním aktivujeme své cítění, uzdravujeme a probouzíme vaginální tkáň. Ale mnohem hlubší a intenzivnější je, když nás tímto procesem někdo provází. Jednak je to technicky mnohem jednodušší a ta druhá osoba, která nám pomáhá tímto způsobem poznávat naše tělo, může mnohem lépe dosáhnout na určité části vaginálních stěn, kam se my tak snadno nedostaneme (anebo dostaneme, ale s pomůckou, a musíme se u toho víc soustředit). Další důvod je, že druhý člověk nás může mnohem více podpořit v uvolnění. Pokud se odehrávají nějaké uzdravující procesy, je určitě dobře, aby po mém boku byl někdo vědomý, přítomný a láskyplný a dokázal mne podpořit a jakoby ochránit a rozvinout v tomto směru. Opravdu doporučuji mapování s nějakým pomocníkem, ať už je to partner nebo profesionální masér či masérka, protože tak se dostaneme mnohem, mnohem dál.

7. Jaké ženy chodí na mapování?

Jedním okruhem jsou ženy, které se chtějí uzdravovat a léčit a které na mapování přivedl určitý problém nebo nějaká tíha v jejich životě, v jejich intimitě, a chtějí to změnit. A může to být třeba i nějaká náročná zkušenost z porodu, může to být i poranění po porodu či operaci, které pak tlumí intimní život. A zde pak kromě mapování pracujeme i s léčením jizev, pokud se nějaké vyskytují, v oblasti bříška nebo vaginálních stěn.

Další skupinou jsou ženy, které nevnímají ve svém životě žádné větší potíže, ale tuší, že díky mapování mohou mít ještě krásnější sexuální život.

A velmi často k nám ženy chodí na doporučení: „Kamarádka říkala, že byla na mapování a že to bylo super, tak já to chci zkusit taky.“ To je podle mého názoru ideální – když vidíte ten výsledek na někom, koho znáte a v koho máte důvěru.

8. Víte o nějaké ženě, která se už díky vaginálnímu mapování úplně uzdravila, pokud měla nějaký zdravotní či psychický problém?

Ano, vím o mnoha a mnoha takových ženách, které byly efektem mapování velmi pozitivně překvapeny. Jednu takovou ženu k nám přivedlo zjištění, že v oblasti sexuality skoro nic nevnímá, a uvědomění, že asi není úplně normální, že při sexu nemá žádné prožitky. Její dosavadní zkušenost byla, já nic necítím. Dokonce to popsala slovy „já jsem ji měla jako z plastu“, to znamená úplně utlumené prožívání. A přitom měla manžela, několik dětí, a ve svých 35 letech zjistila, že by mohla přece jenom mít třeba i radost v oblasti intimity. Před tím ji to vlastně ani nenapadlo, protože byla zvyklá tímhle způsobem žít. Pak prošla sérií třech sezení. V té době říkala, že žádné velké změny nevnímá, možná trošku něco, ale nic moc výrazného. Ale pak jako kdyby mapování začalo působit do hloubky těla, a ona po několika týdnech od té doby, co proběhla mapovací sezení, měla najednou při milování s partnerem prožitek, při němž cítila potěšení a vzrušení takové intenzity, že vůbec netušila, že by něco takového mohlo existovat. V té chvíli se její vagína a její tělo probudily, a její intimní život od té doby už nikdy nebyl tím, čím dřív. Ohromným způsobem se začal rozvíjet. Takže tohle je pro mě takový nádherný případ a příklad probuzení těla a té radosti, která v něm je.

9. Pomůže mi vaginální mapování s traumatem sexuálního zneužití?

Hodně žen vyhledává sezení vaginálního mapování, protože zažily sexuální zneužití různého stupně a různé hloubky. Taková zkušenost ženu zpravidla velmi negativně ovlivní a ovlivní i to, co si žena s sebou nese do budoucího intimního a partnerského života. Ten zážitek tam pořád je a vyplouvá na povrch jako bubák až do té doby než je vědomě zpracovaný a puštěný. A my máme zkušenost, že zde terapie, která využívá pouze slov, nemůže mít dostatečný efekt, aby takové ženě skutečně hluboce pomohla. Je to jen jako špička ledovce. Určitá úleva se dostaví, ale pokud nezahrneme také práci s tělem, ve výsledku se toho mnoho nezmění.

Osobně mám takovou zkušenost, že se sexuálním zneužíváním můžeme pracovat efektivně zase jen na rovině těla. Mapování je nástroj, který může totálně transformovat život i 50leté ženě, která zažívala zneužívání ve svém dětství, tím, že tuhle zkušenost nechá vyplavat na povrch a že ji pustí. Ten zážitek skutečně jakoby opouští tělo a otevírá prostor pro radost a pro potěšení. Dokud to nevyjde ven tímto způsobem, není tam pro radost a pro potěšení místo. V takovém případě je tedy mapování takové čištění, taková detoxikace od všech jedovatých prožitků, které v sobě někdy i dlouhá léta nosíme a nevíme, jak je odložit.

10. Jak metoda vaginálního mapování vypadá?

Při vaginálním mapování dotekem aktivujeme citlivost vaginálních stěn. Probíhá to tak, že ten, kdo mapuje, pracuje velmi vědomým a řízeným způsobem, a celý ten proces řídí a určuje žena, která je mapovaná. Pro mnoho žen je nádherný zážitek právě to, že mají plnou vládu nad tím, co se děje na jejich těle a v něm. A my ženy si někdy ani neuvědomujeme, kolikrát to svoje tělo otevíráme jen tak a vůbec nepřemýšlíme, jestli už jsme připravené a jestli dokážeme do vagíny něco přijmout. A nemusí to být jen zážitky při sexu, může to být třeba i návštěva gynekologa.

Při mapování je postup úplně jiný. Není to o tom, že by vám někdo rychle strčil prst do vagíny, ale vy jste velmi vědomé a celý ten proces si řídíte. To znamená, že vy určujete, v jakém rytmu se to děje. Vy určujete, jakou kvalitu doteku přijímáte. Při mapování využíváme představu ciferníku a vaginální otvor si představíme jako hodiny: nahoře je 12 a dole je 6 a pak všechna ta čísílka mezi, a ta nám slouží jako nástroj komunikace. Při mapování jde o to, abychom probudili každou část vaginální stěny. A je tam hodně vědomí a hodně komunikace. To znamená, že ten, kdo mapuje, velmi jasně vysvětluje, kde se pohybuje, jaký tam má tlak a říká třeba, „Teď jsem na trojce, jsem na jeden článek hluboko a můj dotek je zhruba takový…“ A může třeba na ruce nebo na noze ukázat sílu tlaku, kterou zrovna používá. A žena říká, „Aha, aha, tak zkus třeba ještě víc (nebo méně) přitlačit, zkus zavibrovat.“

Když jsme mapované, máme toho člověka jako takového pomocníka, který nám pomáhá oživit a rozeznít naše tělo. To je pro mnoho žen velmi posilující zážitek, při němž pociťují, aha, já jsem skutečně paní svého těla, já určuji, co se děje a já určuji i to, co mohu cítit.

Tato metoda pomalého dotýkání má ten efekt, že vaginální stěny se postupně zcitlivují a i na dotek se stávají měkčími, teplejšími, pulzujícími. Ta měkkost se objevuje o to víc, když odchází určitá bolest nebo trauma, které jsou ve vaginální tkáni usazené. Po mapování vnímá žena svoji vagínu jako velmi měkounkou, citlivou, dokáže rozeznávat i takové jemné nuance doteků potěšení. I když třeba žena na začátku vnímala, že její vagína není moc citlivá nebo tam byly pocity, které ji rušily, ať už to byla určitá iritace, frustrace, vztek, smutek, nebo i fyzický pocit bolesti, řezání – to se někdy objevuje u žen, které třeba zažily řez skalpelem, protože je jakoby ukrytý v paměti té tkáně – to všechno odchází a spolu s tím vzniká radost a potěšení.

11. Jak probíhá sezení vaginálního mapování? Kolik sezení doporučujete?

Sezení vaginálního mapování chce svůj čas. Když jdete na profesionální sezení s masážním terapeutem nebo terapeutkou, většinou zahájí sezení tím, že si s vámi sednou a zeptají se vás, proč přicházíte a jaký je váš záměr, co chcete díky mapování ve svém životě zažít, změnit nebo rozvinout. Chtěla bych zdůraznit, že takový terapeut musí být v této metodě důkladně vyškolen, protože když chce někdo mapování dělat odborně, potřebuje poměrně důkladný výcvik nejenom v samotné technice, ale je nutné, aby také velmi dobře rozuměl práci s lidskou sexualitou, práci s tělem i s lidskou psychikou, a třeba i s tou křehkostí a traumatem. Musí být velmi jasný v hranicích, musí být velmi vědomý a jasný v komunikaci.

Po úvodním rozhovoru a poté, co si vyjasníte všechny otázky, máte prostor se třeba osprchovat a připravit a pak zpravidla přichází fáze probuzení těla. K tomu, aby naše tělo bylo živé a citlivé, využíváme nejenom dotek, ale i pohyb. A protože chceme, aby dotyčná žena byla co nejvíce probuzená a oživená, zařazujeme před samotné mapování chvilku tance nebo pohybů pánví nebo jiné způsoby, jak tělo trošku probudit. Teprve potom může následovat fáze na masážním stole. Tam ten, kdo mapuje, může udělat nějakou kratší masáž, anebo nemusí, jde zkrátka o to, aby vznikla vzájemná důvěra v doteku. A pak už přechází k samotnému mapování.

Samotné mapování trvá přibližně dvě až tři hodiny a během toho, jak už jsem vysvětlovala, se ten, kdo mapuje, dotýká jednotlivých míst na vagíně a probíhá jasná komunikace, jasná pozvánka k tomu, aby žena cítila, co se děje v místě doteku a byla si toho vědomá. Tímhle způsobem se postupně zcitlivuje celá vaginální tkáň v různých hloubkách, od okraje vagíny po hlubší část. Pak probíhá určité uzavření, a tehdy dostává žena prostor, aby v sobě nechala ty pocity doznít. Následuje opět nějaká ta závěrečná komunikace, při níž zpravidla ten, kdo mapuje, navrhne, jaký způsobem být v kontaktu, aby bylo možné promluvit si o tom, co se děje. Mapování je totiž prožitek, který často uvolňuje další vlny prožívání i poté, co žena odešla z masážního salónu. Někdy to může být pozvánka, aby napsala e-mail nebo že může i zavolat, kdyby potřebovala.

Tohle má svůj význam ve chvíli, kdy se z těla uvolňuje určitá bolest nebo nějaké trauma, protože pak tam terapeut funguje jako určitá kotva a podpora. Někdy se dostaví pocity nepohodlí, někdy lítají emoce nahoru dolů, a proto je dobré být v kontaktu a jít i na další sezení. Ráda bych zdůraznila, že pokud žena chce díky mapování léčit nějakou hlubokou bolest, kterou si ve svém životě nese, je pravděpodobné, že se ta bolest začne skutečně vynořovat z hloubky těla na povrch. Pak mohou nastat i takové chvíle, kdy si říkáme, ty jo, mně je po tom mapování ještě hůř než předtím, bolí mě hlava / podbřišek / je mi špatně. Ženy, které ve svém životě zažívaly zneužívání, často mívají pocity na zvracení, ale není to tím, že by tyto pocity způsobilo samotné mapování. Je to jen, jako když zatřesete sklenicí a ode dna se zvedne kal.

Takže tímhle způsobem se můžou uvolnit i určité pocity. My tomu říkáme emoční detox, a někdy to má i psychosomatickou rovinu. Jak už jsem říkala, nemusí to být jenom emoce, ale můžou se objevit i různé tělesné prožitky, které přicházejí v takové nepříjemné intenzitě a většinou během pár hodin až dní zase odeznívají. Žena, která tím prochází, si po prvním sezení může říct, hmm, tak mně je teď ještě mnohem hůř, než mi bylo před tím, to je teda na nic to mapování. Ale už při druhém sezení si může všimnout, jaký ohromný posun udělala, že to, co jí třeba napoprvé iritovalo, bolelo nebo z toho byla smutná, už tam najednou není nebo je ten prožitek mnohem, mnohem jemnější.

Tam, kde na začátku byla necitlivost nebo bolest, se s každým dalším sezením postupně objevuje radost a potěšení, a to je právě to, kam se chceme dostat. Musím říct, že většina žen potřebuje víc sezení, že se to nestane jednorázově. Doporučuji tři a v určitých případech i víc, ale už během prvních dvou můžete zaznamenat, že jdete dobrým směrem.

Ještě bych dodala, že pokud má žena v intimní oblasti jizvy, ty pak ovlivňují i naše intimní prožívání. Může to být jizva po nástřihu při porodu, potrhání při porodu, ale patří sem i jizva z císařského řezu nebo třeba z operace slepého střeva i ty jizvy, které jsou v oblasti bříška nebo pánevní oblasti zad.. Pokud tedy máme jizvy v těchto oblastech, je velmi užitečné spojit mapování s tak zvaným léčením jizev, což je zase trošku jiný postup, při němž využíváme pevnější dotek a používáme také často ricinový olej nebo speciální mast na rozpouštění jizev, protože tím zvyšujeme citlivost tkáně zase jiným způsobem. Velmi mnoho žen tedy spojuje mapování s léčením jizev, protože obojí ovlivňuje naši citlivost.

12. Jaký doporučujete odstup mezi jednotlivými sezeními?

Já bych doporučila nenechávat ten rozestup moc dlouhý, může to být i relativně krátké období, kdy máte mapování den po dni, ob den nebo ob tři dny, a pak víte, že jste v takovém intenzivním čase, kdy se pravděpodobně bude ve vašem životě dít hodně změn. Já doporučuji, aby si to ženy naplánovaly jako takovou malou osobní dovolenou své vnitřní transformace. Aby neměly žádné velké cíle v tom, co všechno musí stihnout udělat. A aby měly opravdu prostor přijímat, vnímat svoje tělo, vstřebávat a třeba si i psát deník nebo nějaké poznámky ke svým prožitkům. Je opravdu vhodné vzít to jako takový ponor dovnitř, do sebe, a vědět, že to je v těchto dnech můj hlavní záměr.

Rozestup mezi dvěma sezeními může být třeba i týden, dva týdny už mi připadá skoro moc a určitě bych nedoporučovala víc než měsíc. Důvodem je to, že prostřednictvím mapování se otevíráme v těle, a když pak přestaneme, tělo má tendence se zase vracet do starých známých zajetých kolejí. Takže my pak při dalším sezení, pokud je rozestup moc dlouhý, v podstatě znovu děláme tu práci, kterou jsme na začátku už jednou udělali. Takže když jsou rozestupy kratší, my se skrze první sezení trošku otevřeme, ve druhém o něco víc, a ve třetím ještě víc atd.

Chtěla bych se ještě zmínit o tom, že jakmile se ty změny, které díky mapování uděláme, jednou odehrají, jsou v podstatě definitivní. Už se nevracíme zpátky, není to, jako když vám někdo rozmasíruje ztuhlá záda a za chvilku jsou ztuhlá znovu. Když jednou něco pročistíme díky mapování, už se nám ten nepořádek nevrací zpátky do těla, pokud si nevytvoříme nějakou podobnou zkušenost znovu. Takže to je na mapování naprosto úžasné, že ty změny, kterých dosáhneme, jsou v podstatě trvalé.

13. Kde se mohu já nebo můj partner metodu vaginálního mapování naučit?

Jednou formou, jak absolvovat vaginální mapování, jsou profesionální sezení. A další možností je naučit se tuto metodu na semináři. My spolu s Richardem Vojíkem mnohokrát do roka pořádáme semináře vaginálního mapování, uvolnění pánevního dna pod názvem Potěšení a léčení. , Vy tak můžete v rámci víkendu získat všechny potřebné znalosti a dovednosti k tomu, abyste se mohly ve svém soukromí mapovat třeba s partnerem, nebo můžete přijít s kamarádkou a pochopitelně i samy. Mnoho žen k nám přichází individuálně, buď proto, že partnera nemají, nebo proto, že jejich partner nemá čas nebo ho to nezajímá. Všechno je v pořádku, vy můžete na seminář přijít sama jako žena a bude tam řada dalších, které jsou úplně ve stejné situaci jako vy. Není to tedy párový kurz, může tam přijít kdokoliv, kdo má o tuto metodu zájem. V praxi bývá na semináři zpravidla kolem 80 % žen, některé přicházejí se svým partnerem, plus je tam pár mužů – většinou masérů, kteří si chtějí rozšířit možnosti pomoci ženám.

Seminář probíhá tak, že nejdříve obdržíte všechny důležité informace a poté vidíte ukázku, takže máte vlastně přímou zkušenost, jak to vypadá, jak se mapuje, jak probíhá komunikace, jak probíhají doteky. Učíte se další principy, jak si uvolňovat tělo, prohloubit dech, jak pracovat se svojí pánví. Pak se můžete samozřejmě mapování zúčastnit v praxi, ale nemusíte. Není vůbec nutné, aby každý účastník či účastnice semináře přímo mapoval, a vy se můžete rozhodnout na místě, zda do praxe jít, nebo si ji necháte na doma do svého soukromí. My v tomto rádi dáváme volbu, protože víme, že hodně žen i mužů, které tato metoda zajímá, si říkají, hmm ale já nevím, jestli to na mě na tom kurzu nebude moc intimní nebo s kým budu cvičit. A proto je dobré rozhodnout se až na místě, když vidíte konkrétní atmosféru, vidíte, s kým tam jste, vidíte, jak to celé probíhá. Pak si můžete říct, ano, jdu do praxe, anebo můžete říct, ne, já raději budu sledovat dění a využiju své znalosti a zkušenosti potom v soukromí. To všechno je v pořádku.

Vím, že v souvislosti se semináři a praxí mnoho žen řeší otázku odhalení svého těla, protože přece jen jde o intimní zónu. Na kurzu vaginálního mapování nevidíme mnoho nahých žen, protože často přijímají v tričku, mají přes sebe nějaký šátek nebo sukni, takže přestože se jedná o intimní zónu těla, té nahoty na semináři moc není, a vy můžete být mapovaná a vůbec nebýt vidět.

14. Je vhodnější oslovit profesionálního maséra, masérku nebo partnera?

Každá varianta má svá pro a proti. Když pracujete se svým partnerem, jednoznačnou výhodou je intimita, kterou už mezi sebou máte. Je pravděpodobné, že se nebudete tolik stydět, i když i tak možná trošku ano. A máte velkou výhodu, že se můžete věnovat praxi mapování v soukromí svého domova a s takovou časovou frekvencí, jakou si stanovíte, Ušetříte, protože nemusíte za sezení svému partnerovi platit a pokud je tomu váš partner otevřený, může vás to i velmi sblížit. Muž totiž prostřednictvím mapování také začíná své ženě mnohem víc rozumět ve všem, co k intimitě patří. Může to tedy být i velmi sbližující intimní prožitek pro partnery, takové jemné, ale současně významné obohacení jejich vzájemné sexuality.

Mapování v páru s sebou však nese i různé háčky, a to například nebezpečí určitých projekcí. Protože mapování je taková uzdravující, očišťující metoda, můžou se objevovat různé rušivé pocity. Žena, která je mapovaná, dostane třeba vztek, a ten se samozřejmě obrátí proti tomu prvnímu, kdo je po ruce. Mapující partner tedy musí být velmi vědomý a nebrat si osobně nic z toho, co jeho partnerka v danou chvíli vyjadřuje. Není vždycky lehké uvědomovat si, že ona v podstatě odkládá určitou životní zkušenost, která nutně nemusí mít nic společného s ním, a jen tam být, totálně láskyplný, totálně podporující a říkat si, to si nesmím brát osobně, to si nesmím brát osobně! Tento aspekt je tedy třeba si uvědomit. Ale pokud je tomu muž nakloněn, určitě chci páry podpořit. Sezení s profesionálem má zase další možnosti a výhody, a v neposlední řadě je to hluboká zkušenost práce s touto metodou.

Já doporučuji, aby žena, pokud má možnost, kombinovala obojí. Aby procházela mapování jak s partnerem, tak na profesionálním sezení, protože i zde se naučí mnoho věcí, které pak dokáže vnést do partnerského života. Existuje i možnost, aby ji partner na profesionální sezení doprovázel a byl tam jako podpora a pomocník. Může toho také využít aktivně a učit se, jakým způsobem mapovat, tím, že pozoruje někoho, kdo už se tomu věnuje mnoho a mnoho let. Tak postupně proniká do tajů práce s tělem a učí se, jak na to, získává nové zkušenosti. Partner se také může naučit celý postup jenom v individuálních sezeních. Pokud pár nechce přijít na kurz, pokud partner nemá čas nebo jim nevyhovuje prostředí mnoha lidí, mohou společně přijít na profesionální sezení a říct, že chtějí výuku, že se muž chce naučit, jakým způsobem má svoji ženu mapovat doma. I takovým způsobem se lze krásně naučit vše, co je potřeba.

Vaginální mapování je metoda, která pomáhá ženám najít cestu k sobě sama. Jak říká jeden z našich učitelů, zakladatel profese sexuologická práce s tělem Joseph Kramer: „Vaginální mapování je cesta k probuzení identity ženy.“ Já se s tímto výrokem plně ztotožňuji, protože opravdu vystihuje celou podstatu. Skrze mapování poznáváme sebe sama, naplno rozvíjíme to, kým jsme, a já doufám, že i vy budete mít příležitost poznat hloubku tohoto efektu ve svém vlastním životě.

Chcete tento článek zveřejnit či jeho části citovat na svém webu? Je to možné s uvedením autora (Denisa Říha Palečková) a zdroje článku (ODKAZ NA NÁŠ WEB kde se ten článek nachází). O tomto nás prosím informujte na email dar.info4u@gmail.com, kam pošlete i odkaz na Váš web, kde je citace či článek umístěn.
 
Pokud budete chtít uvést také informace o autorce, využijte tento odstavec:

Mgr. Denisa Palečková, CSB

Přední česká lektorka v oblasti partnerských vztahů, vědomé sexuality a osobního rozvoje. Od roku 2002 ukazuje lidem, jak si prací s tělem a sexualitou mohou obohatit všechny další oblasti života. A jak žít lásku a vášeň v jednom vztahu i po mnoha letech. Spoluzakladatelka Školy šťastného partnerství, Školy celostní smyslné masáže a masážního studio Tantra Spa. Do Čech zavedla také tzv. vaginální mapování a léčení jizev. Více na http://denisapaleckova.cz
  • Rubriky

  • Získejte zdarma video: Jak posílit intimní život

  • Zadejte své jméno a email a získejte přístup k videu zdarma.